Den s Andersenem, dinosaury a E. A. Poem

Konec školního roku se jako obvykle nese v duchu neformálních akcí. Jednou z těch tradičních je projektový Den s Andersenem, letos ovšem pojatý trochu netradičně: namísto jednomu tématu se děti věnovaly dvěma, namísto komfortních skupin kamarádů žáci pracovali v náhodně sestavených týmech a namísto programu pro mladší spolužáky připravoval 2. stupeň aktivity pro vrstevníky z paralelních tříd. Žáci 4.-6. tříd pro děti zpracovávali téma pravěku a v jeho rámci příběhy o pračlovíčkovi Pavla Teisingera, 7.-9. ročníky se věnovaly hororovým povídkám a básním E. A. Poea.

V rekordně krátkém čase ze sebe všichni vydali to nejlepší a výsledkem byla na 1. stupni stanoviště, na nichž si ti nejmladší vyzkoušeli např. práci paleontologa, každodenní život pračlověka, svoji mrštnost, postřeh, přesnost nebo čtenářské dovednosti. Na 2. stupni vznikla opravdu vydařená zpracování vybraných povídek a básní. V pátek dopoledne mohli diváci vidět Černého kocoura, kterého tvůrci pojali jako nekonvenční módní přehlídku, velkoformátový komiks, reklamu na knihu resp. krátký film. Nejstarší žáci připravili také výstavu vlastnoručně vyrobených dobových kostýmů, v repertoáru osmáků se objevila skvěle připravená dvojjazyčná dramatizace Havrana.

I přes krátký termín a náročné téma se žáci zadaných úkolů zhostili se ctí a velkou kreativitou a většinou dokázali spolupracovat i se spolužáky, s nimiž nemají mnoho společných zájmů. Což je velmi důležitá dovednost pro život.

Ukázka ze zpětných vazeb od žáků 2. stupně:

- Konkrétně tento Den s Andersenem byl trochu jiný než ostatní. Letos jsme totiž nepřipravovali program pro malé děti, ale sami pro sebe a pro spolužáky ze stejného ročníku. Když jsem se dozvěděla, že téma bude E. A. Poe, vůbec jsem nebyla šťastná. Nevěděla jsem totiž, kdo nebo co to je. Nakonec to nebylo tak strašné, protože jsme to pojali jako parodii. Z rozdělení na skupinky jsem nejdříve také nebyla úplně nadšená. Nakonec to vůbec nebylo hrozné a dokonce jsem si natáčení našeho videa užila.

- Téma mi ze začátku přišlo hrozné, ale postupem času to bylo super. Náš tým si vybral film. Při natáčení se zažila velká legrace. Když jsem psal scénář, neměl jsem ze začátku žádné nápady, ale pak jsem se rozjel. Z hororu se sice stala komedie, ale nevadí. Film neměl žádné špatné recenze, spíše bylo dost smíchu. Téma Černý kocour bylo super, protože vrah svoji ženu zazdil a to se dalo skvěle natočit.

- Na začátku jsem si myslela, že naše skupina bude úplný propadák, ale nakonec se všichni nějakým způsobem zapojili do příprav papírových rekvizit a kostýmu havrana. Já se spolužačkou jsme pracovaly na zkrácení básně - někdy to bylo opravdu obtížné. Pak jsme začali nacvičovat, ale [po dvou dnech příprav] naše divadlo trvalo jen 5 minut namísto 15. Přemýšleli jsme, jak čas vyplnit, a pak paní učitelka přišla s nápadem zahrát Havrana ještě v angličtině. Tak jsme text přeložili a bylo hotovo.

- Den s Andersenem se mi moc líbil, jen to téma moc ne. Také mi vadilo, že jsme na projektu nepracovali všichni. Kdybychom to nezačali se spolužačkou dělat my, neměli bychom nic. Vybrali jsme si komiks, ale nevím, jestli to byla nejlepší volba.

- Největší zážitek byla módní přehlídka v naší třídě. Bylo to vlastně takové divadlo, Černý kocour ve zkratce. Nejvíc se mi líbilo, když vyšel spolužák převlečený za manželku se sekerou v hlavě.

Fotky k nahlédnutí tu a tam