Štěpánka Richtrová
Již tradičně pořádá naše škola v září projektový den ke Dni jazyků. Letos jsme ho slavili v předstihu v pátek 21. 9. Tématem letošního ročníku byla proměna češtiny během stoletého trvání naší republiky.
Na prvním stupni, ve 4. a 5. ročníku, připravily program pro děti třídní učitelky. V některých třídách ochotně pomáhaly kostýmované asistentky z 9. ročníku.
Na druhém stupni prošli žáci ve smíšených skupinách čtyřmi stanovišti. Každé z nich přibližovalo jednu výraznou epochu dějin Československa: První republika, Protektorát Čechy a Morava, komunismus a normalizace, současnost.
Pomocí připravených aktivit zkoumali, jaké jazykové a společenské jevy jazyk ovlivňovaly a formovaly.
Projektového dne se účastnila i delegace z polského družebního města. Na některých stanovištích se dívky ochotně zapojily do projektu.
Fotky
Ve čtvrtek 28. 7. 2018 se na zahradě naší školy uskutečnilo neformální rozloučení třídy 9.B s rodiči a vyučujícími, kteří je po celou dobu jejich školní docházky provázeli a podporovali. Zahradní banket proběhl v neformální atmosféře. Jedlo se dobré jídlo (zajistili žáci a jejich maminky), hrály se míčové hry (fotbal a volejbal), zájemci měli možnost shlédnout na Jilemnici ze školní věžičky a dobrou náladu podpořila i tombola, kterou žáci získali od místních drobných podnikatelů. (seznam níže)
Moc děkujeme všem, kteří se zúčastnili a pobavili s námi, loučení tak bylo snesitelnější. Báječnou atmosféru si můžete připomenout zde.
Děkujeme také vedení školy, že akci povolilo a podpořilo.
Seznam sponzorů: Knihkupectví U Malých, Papírnictví Dušan Morávek, Galanterie a bytový textil, Železářství Vondráček. Lékárna U České Koruny,
Elektra, Zverimex Tlapka, Proutěné zboží, Seconhand na náměstí, Jinova, To pravé ořechové, Drogerie Soukupovi.
LAVIČKY A STAN ZAPŮJČIL HZS JILEMNICE.
Všem ze srdce děkujeme.
Pár vizuálních vzpomínek na uplynulý rok:
Poslední výlet se podařil. Vyrazili jsme vlakem ve středu z Jilemnice a odpoledne jsme už strávili na břehu Jizery v oblíbeném kempu Zrcadlová Koza. Počasí bylo tropické a lákalo k vodním hrátkám. Letní atmosférou jsme žili až do večera. Kdo se zrovna nekoupal, hrál plážový volejbal nebo se vracel do dětských let na obří trampolíně. Letní večer jsme prodloužili u táborového ohně.
Čtvrtek byl dnem sportovním. Po deváté hodině ráno, v parném dusnu jsme vyrazili na koloběžkách z Dolánek na Malou Skálu. Po tříhodinovém rozchodu jsme se sešli pod lávkou, abychom nasedli na rafty a vypluli zpět k ubytování. Na vodě nás počasí vyzkoušelo: začalo bouřit a několikrát jsme zmokli při pořádné průtrži mračen. Naštěstí se začalo ochlazovat až večer.
V pátek ráno jsme se probudili do nečekané zimy. Ocenili jsme ubytování v chatičkách. Po snídani jsme se sbalili a vlakem se vydali na zpáteční cestu.
Děti se užily, kemp byl příjemný, čistý, jídlo vydatné a počasí nám většinu času přálo.
Foto
Ani jsme se nenadáli a byl tu pátek – poslední den. Dopoledne byl tradičně připraven program pouze pro českou skupinu – holandské děti byly ve škole.
Česká skupina byla dvěma mikrobusy a několika osobními auty, ochotně řízenými náhradními maminkami, dopravena na místo bývalého sběrného tábora Westerbork. Ten je vzdálen asi 20 km od Borgeru. Nejprve jsme si v muzeu připoměli smutný osud židovské komunity . Litovali jsme jen, že tu téměř chyběly popisky v angličtině nebo v němčině, které by nám lépe osvětlily původ a význam exponátů. I tak na nás expozice silně zapůsobila.
Po prohlídce muzea jsme se vydali do 2,5 km vzáleného místa, na kterém se původně tábor rozkládal a udělali si představu o jeho rozlehlosti.
Ve 14 hodin si nás v Borgeru opět rozebraly hostitelské rodiny, abychom zbytek času strávili s nimi. Někteří nakupovali, jiní navštívili zábavní park.
V 18 hodin jsme se naposledy setkali ve škole. Čekala nás večeře a oficiální rozloučení.
Náš báječný pobyt u nizozemských přátel byl u konce. Loučení bylo srdceryvné.Před dvacátou hodinou jsme smutní, a někteří uslzení nastupovali, do autobusu.
Pro zlepšení nálady jsme po odjezdu rozdali ceny za vyplněné dotazníky a rozptýlili se sledováním komedií.
Do Jilemnice jsme dorazili v sobotu v 7.30 ráno.
Obrovské poděkování patří paní učitelce Aleně Osowské, která výměnný pobyt organizuje a připravuje; vedení ZŠ Komenského 288, za to, že výměnu podporuje a umožňuje; paní učitelce Lence Haškové, která nás doprovází a má na starosti děti ze ZŠ Harracha;všem rodinám, které do výměny vstoupily; rodičům, kteří aktivně podpořili výměnu službami nebo třeba příspěvky do tomboly.
Nakonec bych ráda poděkovala všem letošním účastníkům z řad žáků za vzornou reprezentaci naší školy, disciplinovanost, dochvilnost, velkorysost, schovívavost, vstřícnost a báječný smysl pro humor, kterým pobyt v Nizozemí doprovázeli.
Příštím výměnám zdar!
Fotky
Fotky Kačky Ryšavé (ZŠ Harracha) – jsou báječné a po stažení se zamíchaly mezi stávající!
Dnes bylo na Ostrově šedých mnichů velmi větrno. Dokonce ani pamětníci prvních ročníků nic takového nezažili. Ptáci se zastavovali v letu. Moře bylo na ústupu a obloha se z modré pozvolna měnila na ocelově šedou. Účastníci zájezdu se přesto ničeho nezalekli, a ti nejodvážnější se ponořili do vln Severního moře.
Vítr nikoho neodnesl a postupně se zklidnil, takže výletní počasí lákalo k prozkoumání ostrova. Každý našel, co hledal – někdo cukrárnu, někdo kibbeling (smaženou rybu), někdo pozoroval zástupce brodivých ptáků v mokřínách na okraji chráněné krajinné oblasti, někteří prozkoumávali zbytky opevnění z druhé světové války. I když se přes ostrov přehnala krátká přeháňka, všichni byli spokojeni.
Ze Schiermonnikoogu jsme odjížděli v pravý čas, jelikož při nástupu na trajekt nás zastihl začátek pořádného lijáku. Chvilka stačila, aby někteří byli zcela promočení. Naštěstí jsme rychle našli úkryt na lodi a později v autobuse. Do Borgeru jsme dojeli za vytrvalého deště.
Zítra nás čeká exkurze do koncentračního tábora Westerboark (www.holocaust.cz/dejiny/holocaust-v-evropskych-zemich/holocaust-v-nizozemi/) a odpoledne s privátním programem v hostitelských rodinách.
Po rozlučkové večeři se vydáme k domovu.
