29. března 2019 opět nastal kouzelný pátek, poslední v měsíci březnu, kdy se už v podstatě tradičně věnujeme aktivitám spojeným s celonárodním projektem na podporu čtenářství Noc s Andersenem. Náš program ale navzdory svému názvu začal už dopoledne a navazoval na předchozí průběžné seznamování dětí s příběhy Ferdy Mravence od Ondřeje Sekory (I. stupe�?) a Starých řeckých bájí v podání Eduarda Petišky (II. stupe�?). Po příchodu do školy na děti čekaly 4 hodiny různorodé práce, od klasického čtení s porozuměním, přes výtvarné zpracování textu až po tematicky laděné sportovní aktivity. Vyšší ročníky se v pátek jako mávnutím kouzelného proutku ocitly v antickém �?ecku. Během putování po stanovištích, které pro ně společnými silami připravili jejich učitelé, se smíšené skupiny ze 6. a 7. tříd blíže seznámily s vybranými bájemi, šťastně prošly Minotaurovým bludištěm, nahlédly do hvězd, které často nesou jména mytologických hrdinů, zariskovaly si ve vědomostní soutěži a odreagovaly se při netradičních olympijských hrách. Žáci 8. a 9. ročníků měli možnost se zaposlouchat a začíst do anglických verzí řeckých mýtů, odložit svá trápení do Pandořiny skří�?ky nebo se seznámit s vlastním božským alter egem. Na dalším stanovišti si osmáci a deváťáci hravou formou procvičili řeckou abecedu a pátrali po jejím využití v jiných předmětech a v praxi. Třetí zastavení jim nabídlo pohled do jejich vlastního nitra prostřednictvím originálně podaného testu typologie osobnosti.  Ačkoli žádné ze stanovišť nebylo docela statické, nejdynamičtější zastávkou v celém programu byla přeci jen starověká olympiáda, která dětem dodala potřebnou energii ke zvládnutí celého programu (nebo případně odčerpala energii přebytečnou). Poslední vyučovací hodinu jsme věnovali společnému zhodnocení absolvovaných aktivit, co se nám líbilo a nelíbilo a proč. Každý si v programu našel něco, co jej oslovilo, a navíc děti ani mnohdy neměly pocit, že by páteční vyučování strávily učením – i když opak byl pravdou. Foto zde