V pátek ráno jsme se probudili do horkého rána. Pár minut před sedmou jsme nastoupili do vlaku a vyrazili směrem na Prahu. Čekala nás opět cesta zpátky časem. Minulost tentokrát nebyla tak vzdálena, vraceli jsme se do dubna roku 1912. Na improvizovanou palubu Titanicu v pražských Let�?anech jsme se nalodili přesně v 11.30. Každý z nás obdržel kopii palubního lístku skutečného cestujícího a „vypluli“ jsme vstříc jisté skáze. Narozdíl od našich předchůdců, my částečně věděli, co nás čeká. Na výstavě jsme se seznámili s tím, jak byla loď zkonstruována, i s ukázkami interiéru různých cenových tříd na lodi. Vitríny  ukazovaly  osobní předměty zachráněné z vraku lodi. Na konci našeho putování po největší a nejluxusnější lodi své doby jsme se mohli dotknout smrtícího ledovce a v seznamech pasažérů najít toho, který byl uveden na našem palubním lístku. Přežil, či nepřežil?… Své zážitky jsme vstřebávali a rozebírali  na konci cesty v kavárničce. Z Let�?an jsme se metrem přesunuli do centra města a vychutnali si nakupování na Václavském náměstí. V 16.11 jsme Prahu opouštěli ve vydýchaném a nabitém vlaku. Domů jsme dorazili ve čtvrt na osm. Děti byly báječné! Foto (omluvte prosím kvalitu, zákaz používání blesku)