Škola
Justa a Adam vytvořili třídní video 9. A. Podívejte se společně s “mojí devítkou” na okamžiky, které spolu prožili.
Žáci devátých ročníků zakončují působení na ZŠ závěrečnými pracemi. Letošní deváťáci svoje práce spojili a připravili pro rodiče a učitele Zahradní slavnost. Každý měl nějaký úkol, každý musel spolupracovat s ostatními, protože jedna věc je mít nápad sepsaný na papíře a druhá je dát mu podobu v praxi a vše zkoordinovat. Deváťáci přichystali: bohatou tombolu, chutné studené i teplé občerstvení, záludné kvízy, medailónky svého života, třídní videa, chemické pokusy, sportovní disciplíny, ukázky první pomoci, komentovanou prohlídku školní věžičky a pestrý kulturní program. Ještě před zahájením nás postrašilo počasí, jelikož se Jilemnicí přehnala silná bouře, která školní zahradu zasypala větvemi a listy. Téměř všichni však vynaložili obrovské úsilí a odpoledne byla zahrada na celou slavnost bezvadně připravena a vyzdobena. Snad i to vedlo k tomu, že odpoledne se na nás už smálo sluníčko. Naši kluci a holky byli skvělí, akci připravili a zvládli perfektně. Loučení bude těžké a to ukázalo i závěrečné šerpování, protože mnohým se v očích objevily slzy.
Děkuji všem žákům, kteří zodpovědně připravili a zrealizovali celou slavnost, děkuji také rodičům, kteří nám pomohli a podpořili nás a děkuji Vám všem, kteří jste přišli, protože s Vámi to bylo “bezva” prožité odpoledne.
Jak to celé probíhalo, najdete v rozsáhlé fotogalerii a na videu.
V pondělí 19.června se vydali deváťáci na svůj školní výlet. Cílem byla Luční boda, která se stala na jednu noc naší základnou. Ze Špindlerova Mlýna jsme vyšli cestou přes Kozí hřbety až do nejvyšších partií Krkonoš, a jelikož panovalo nádherné slunečné počasí, cesta i přes velké teplo skýtala mnoho nezapomenutelných pohledů. Odpoledne po vybalení zavazadel a nezbytném občerstvení jsme došli ke kapličce obětem hor a prohlédnout zbytky sněhového pole “mapa republiky”. Tam to někoho napadlo, když už jsme chytli počasí a jsme tak blízko, proč kromě naplánovaného východu slunce zítra brzy ráno ještě nezamávat slunci dnes při západu. Bylo rozhodnuto, západ slunce na Sněžce byl kouzelný a vynaložené námahy nikomu nebylo líto. Když jsme se vrátili na základnu a do východu zbývalo takřka pár hodin, uvědomili jsme si, že za chvíli půjdeme stejnou cestou znovu. Noc byla krátká, pár okamžiků ve spacáku však stačilo a o půl čtvrté raní byli všichni připraveni k dalšímu výstupu. Kolem Luční se pásla stáda jelenů, měsíc nad Sněžkou svítil z jasné oblohy, připadali jsme si jako v pohádce. Slunce se ukázalo a my měli možnost ho přivítat zpátky opět z nejvyššího bodu naší vlasti. Zbývala nám již cesta domů. Po vydatné snídani jsme Jantarovou cestou, podél ledovcových jezer a kolem Poledních kamenů dorazili zpět do Špindlu.
Výlet byl skvělý především díky bezvadné partě, která vytvořila výbornou atmosféru. Děkuji všem a věřím, že náš poslední společný výlet pro vás bude stejně nezapomenutelný jako pro mě.
Od 5. třídy slavíme závěr roku odpolední hrou. Do loňska ji pro nás připravovala Zuzka Oždianová s ostatními rodiči. Letos se karta obrátila a dobrodružnou hru připravili žáci 8.B pod vedením Tomáše Horniga pro své rodiče a sourozence.
V pátek 23. 6. jsme se v 16. 30 jsme se sešli za sběrnou na začátku kolečkové dráhy. V tu chvíli se les změnil v pobřeží a louka v moře, které brázdily posádky s loděmi plně naloženými vzácnými komoditami. Museli čelit pirátům a odolávat překupníkům, své zboží vykládat a nakládat v různých světových přístavech. Cílem hry, která prověřila finanční gramotnost dětí i dospělých, bylo dosáhnout během dvou hodin co největšího majetku.
Pro mladší sourozence si Miriam, Terezka a Andrea připravily zábavný program plný soutěží a stopovanou za pokladem.
V cíli na všechny čekal závěrečný “raut”, jemuž dominovaly dobroty upečené maminkami a pohoštění pořízené za peníze, které jsme vyhráli ve sběru (děkujeme Michalu Trýznovi, který od začátku roku nasbíral přibližně 800 kg a tím nám zajistil vítězství!).
Hra se moc podařila, což je vidět na přiložených fotkách. Odpoledne se líbilo dětem i rodičům, kteří byli jistě na své potomky patřičně hrdí.
