Po rušném pátečním dopoledni, kdy se většina druhostupňových žáků převtělila do postav z knih J. R. R. Tolkiena a provedla mladší spolužáky příběhy Hobita a Pána prstenu, následovalo neméně rušné odpoledne a večer, které se nesly v podobně fantastickém duchu – s tím rozdílem, že věrnou podobu skřetů, elfů, hobitů a dalších stvoření z prvně jmenovaného díla na sebe vzali učitelé a jejich rodinní příslušníci.
Už koncem dubna dostaly děti z 5., 6. a 7. tříd pomyslnou pozvánku na neočekávaný dýchánek k Bilbovi Pytlíkovi, a tak se v pátek 6. května v 18 hodin dostavila bezmála stovka hostů do Dna pytle. Po krátkém uvítání se příchozí po skupinkách vypravili ve stopách slavného hobita vyrvat Osamělou horu z dračích spárů. A stejně jako tehdy, když se na cestu vydal Bilbo s trpaslíky, to nebyla procházka růžovým sadem.
Poutníci museli překonat řadu nástrah a zkoušek: Gandalf prověřil jejich schopnost spolupracovat a orientovat se podle sluchu a hmatu, načež úspěšné týmy odměnil šifrovacím klíčem. Poutníci pak postupně prošli se svázanýma nohama Zlobří soutěskou, na chůdách unikli skřetům v podzemí Mlžných hor, nad propastí změřili síly s démonem z hlubin, zatímco na ně nemilosrdně útočily divoké stvůry, a vyšplhali před dorážejícími vrky vysoko do korun stromů. V Glumově jeskyni si vyhádali možnost zúčastnit se závěrečné tomboly, do níž toto slizké, stvoření věnovalo 20 prstenů. Kromě toho se propletli pavučinami obřích pavouků, vypořádali se s drakem a v „sudech“ upláchli elfům z Temného hvozdu.
Během putování ovšem na cestovatele nečekaly jen dramatické okamžiky, adrenalinové úkoly občas vystřídala zastavení tzv. „na pohodu“: s paní Celebrian si zazpívali, u Medděda ochutnali plody roztodivného původu, Galadriel si pro ně připravila trpasličí kvíz a u moudré elfky si po přípitku „krevní plazmou“ vyzkoušeli první pomoc v případě napadení skřety. A dobře naladěný a dokonale „vystajlovaný“ Tom Bombadil se Zlatěnkou je potrápili pouze slovními přesmyčkami.
V závěru cesty už poutníkům zbývalo jen pomocí Gandalfova klíče odhalit heslo potřebné ke vstupu do království pod horou a k otevření truhlice s pokladem. A protože kód prolomili všichni účastníci hobitího putování, mohl si každý odnést kousek zlatého pokladu.
Na úplný konec se výpravy sešly v Bilbově modrém salonku, kde Tolkienovi tvorové spolu s jeho netvory vylosovali dvacet šťastných majitelů Glumových „milášků“ – s vírou, že s nimi budou zacházet lépe, než jejich bývalí páni.
Pár momentek z akce najdete zde
P. S. Děkuji všem spoluorganizátorům, dospělým i dospívajícím, za energii a čas, kterou nezištně věnovali přípravám a realizaci Noci s Tolkienem. Bez jejich nadšení a originálních nápadů a kreací by byl úspěch akce poloviční. Dík patří také organizacím Scolarest a Sportovní centrum Jilemnice, které nám poskytly zázemí pro některá stanoviště, MAS Vrchlabí za zapůjčení plackovačky a MAS Jilemnice za dodávku plackovacího materiálu, kterého se nám v kritickém okamžiku nedostávalo. A poděkování míří i k rodičům, kteří se postarali o společné občerstvení či „mlžné“ vizuální efekty, a k paní Renatě Baudyšové za pochopení, když se o akci dozvěděla více méně na poslední chvíli.
