V příloze naleznete informace k programu na srpen. M.Půlpán
Tak jako v předešlých letech i letos proběhl na naší škole sběr starého papíru, kartonu a tetrapakových obalů od nápojů. Podařilo se nám vybrat více než 15 tun papíru a asi 17 tisíc kusů tetrapaků. Podrobný přehled toho, jak se do sběru zapojili jednotliví žáci, je k dispozici u jejich třídních učitelů. Protože vstoupil v platnost nový zákon na ochranu osobních údajů, již není možné tento seznam zveřejnit prostřednictvím webových stránek.
Ve školní soutěži o nejlepší třídu ve sběru papíru zvítězila na prvním stupni školy třída 4.A, na druhém stupni třída 6.A. Žáci těchto tříd obdrží peněžní odměnu, kterou si budou moci společně užít. Nejlepší sběrači jednotlivci papíru i tetrapaků budou odměněni formou peněžní poukázky do Papírnictví Dušan Morávek v Jilemnici.
Za pomoc při sběru děkuji všem dětem, rodičům, prarodičům i známým. Peníze, které získáváme prodejem starého papíru, využíváme k nákupu nejrůznějších pomůcek pro výuku dětí.
V pátek jsme místo výuky zvolili poučnou exkurzi o období BAROKA. Navštívili jsme malebné údolí Labe a jeho barokní skvost – hospitál Kuks. Absolvovali jsme základní prohlídkový okruh s průvodcem, který děti poučil o historii, činnosti hospitálu a osobnosti F. A. Šporka. Možná byly děti ještě více nadšené z přidané expozice farmaceutického muzea, kde si mohly vyzkoušet roli lékárníka – vyrobit tablety či vylisovat čípky. Následně jsme zavítali do místní restaurace, kde jsme výlet zakončili obrovskou zmrzlinou. Krásnou exkurzi a brzký návrat kolem 13. hod. jsem nabídla i rodičům a za pomoc s dětmi velmi děkuji!!!
Ve středu 12. června vyrazili deváťáci a část sedmáků na exkurzi. Tropické dopoledne strávili prohlídkou pražského Letiště Václava Havla a večer zavítali do Národního divadla. Ačkoli letiště nebylo bez zajímavosti, Sen čarovné noci zapůsobil na studenty daleko silněji – posuďte sami.
Představení mě velmi bavilo. Bylo vtipné, ale za zástěrkou vtipu se skrýval komplikovaný příběh.
Představení bylo vtipné a zajímavé. Pobavilo mě a velice se mi líbilo. Bylo to dobře zpracované, ale horší k pochopení.
Sen čarovné noci je hodně povedená parafráze Snu noci svatojánské od W. Shakespeara. Tato komedie byla přenesená do dnešní doby, ale postavy i děj zůstaly stejné. Představení se mi velmi líbilo. Herci byli úžasní a kostýmy s kulisami byly propracované. Moje nejoblíbenější postava byl Puk. Určitě bych na to šla znovu.
Přestože jsem byla v Praze už mnohokrát, na představení v Národním divadle jsem byla poprvé a doufám, že ne naposledy. V porovnání s fotkami nebo televizními přenosy jsem byla překvapena, jak je ve skutečnosti sál malý. Parodie Sen noci svatojánské byla skvělá. Bohužel neznám originál, a tak mi občas unikaly souvislosti, ale to se pokusím napravit. Volba autorů podat klasické dílo moderním způsobem a mládeži blízký jazyk určitě zaujmou jak mladé, tak starší ročníky.
Fotky ZDE
V úterý ráno nezamířila 7. A do školy, ale do Hrabačova na autobus směr Jičín. Ve městě pohádky nás čekala výstava Petra Nikla a návštěva Muzea hry. Díky mamince Martina Fajstauera, která v muzeu pracuje jako historička, a jejím kolegyním jsme se podívali nejen do expozice, ale i do depozitářů. Na závěr si mohli zájemci na chvíli vyzkoušet brnění nebo rakouský vojenský „mundúr“ a potěžkat předovku a zadovku. Děkujeme pracovníkům muzea za vstřícnost a obsažný komentář. Rádi se k vám budeme vracet!
Dopolední intelektuální program jsme po obědě vykompenzovali na místním koupališti.
Fotky ZDE
V rámci projektu My Parents‘ Job zavítal v pátek do 7. A pan Svatoslav Vrabec se sbírkou brouků. Kromě prohlídky hotových preparátů jsme mohli zblízka sledovat i jejich přípravu a část výuky jsme se kochali také detailními fotografiemi, které pan Vrabec vlastnoručně pořídil v terénu. Děkujeme tatínkovi Jany Johánkové za ochotu a zajímavou prezentaci!
Fotky ZDE
Letos jsme se vydali krotit Divokou Orlici ve středu 12. června v rekordním počtu. Komplikovaná cesta vlakem do Kostelce nad Orlicí neutíkala a my byli nuceni absolvovat o tři přestupy více, jelikož rychlík v Chlumci nad Cidlinou na náš opožděný vlak nepočkal. Zničeni úmorným vedrem jsme nakonec dorazili do kempu o hodinu a půl později než bylo v plánu. Postavili jsme tábor a většina se stihla vykoupat pod jezem.
Při dopoledním tréninku následující den panovalo oblačné počasí, ale po obědě paprsky polechtaly naše obličeje a čas zavelel vyrazit vstříc dobrodružství. Řeka tekla, vody bylo dost a každý z nás byl nucen vypořádat se s nástrahami, které připravila. Na soutoku s Tichou Orlicí už mnozí pociťovali únavu, ale další tábořiště bylo na dohled a první den jsme zakončili s dobrou náladou. Druhý tábor jsme postavili v Týništi a u ohně odpočívali. Ráno pokračovala plavba směr Třebechovice a počasí bylo opět slunečné. Několik koupelí dobrovolných i těch opačných a pár stromů v řečišti zpestřilo kurz a my najednou stáli na nádraží a čekali na vlak zpátky k nám domů. Všem poděkování, že „vodák“ dopadl skvěle a trápení s komáry určitě bohatě převýšily nezapomenutelné zážitky. Na vodě někdy AHOOOJ !
Poděkování zkušeným instruktorům panu Janu Burešovi, panu Jindřichu Tryznovi a mým kolegům R. Šulcové, M. Tryznovi a J. Erlebachovi.
Tento týden se naše třída 6. B vydala na výlet do Milovic, kde jsme navštívili dětmi oblíbený areál Park Mirakulum – zemi plnou her, zábavy, stromů, zvířat a dětské fantazie. Bylo krásné slunečné počasí a děti se přímo vyřádily v oáze vodního světa. Úzkokolejnou železnicí jsme se dopravili vláčkem do sousedního tankodromu, kde si děti mohly prolézt veškerou vojenskou techniku. Nadšení dětí z prolézaček, houpaček, bludišť, prolézacích tunelů, dřevěných hradů s kamennými hradbami i dotykové ZOO bylo obrovské. Mirakulum bylo ideální místo, kde jsme s dětmi i s paní učitelkou Luštincovou strávili příjemný den. Od jednoho z rodičů jsme dostali příspěvek na výlet v hodnotě 2000 Kč. Dětem jsme za tyto peníze zakoupili zmrzlinu a jízdu vláčkem. Moc děkujeme!!!
Ve středu vyrazili druháčci na Benecko. Odtud si cestu na Rovinka zkrátili hrou a pak už je čekal výšlap směrem na Žalý. Cesta byla chvílemi úmorná díky palčivým slunečním paprskům, ale odměnou bylo pro děti občerstvení na samém vrcholu cesty. Nanuky nás všechny příjemně osvěžily. Cesta k autobusu se pro nás stala sice překážkovou dráhou, když jsme přelézali popadané stromy, ale o to byla dobrodružnější. A protože jsme byli v přírodě, nechybělo ani poznávání stromů a rostlin kolem nás.
